Včera jsme mohli vidět kam, až může vést rozmařilost a život nad poměry. Řecko, které právě prožívá realitu státního bankrotu, musí začít šetřit. Jinak mu nikdo už peníze nepůjčí a řecký stát se zhroutí. Za drakonické opatření je vydáváno rušení 14., 15., 16. a bůhvíjakých platů, finančních prémií, bonusů a příspěvků, či zvýšení hranice pro odchod do důchodu na 63 let. Podotýkám, že doteď odcházeli Řekové do důchodu už i v 53 letech. Nejedná se tedy o žádná drakonická opatření, ale spíš o návrat k normálu.
Tato opatření jsou doprovázena masovými pouličními nepokoji, které policie již prakticky není schopna zvládat. S trochou nadsázky se dá říct, že v řeckých městech zuří pouliční válka. Dnes došlo k tragédii. Demonstranti podpálili banku a v ní zemřeli 3 lidé, včetně těhotné ženy. A tohle se děje v Evropě, v Řecku, členské zemi EU. Ne někde v Asii, či Latinské Americe (obyvatelé těchto území prosím prominou).
Pouliční nepokoje v mnoha lidských tělech a srdcích probouzejí bestialitu. Probouzejí ty nejnižší lidské pudy. Rozum jde stranou. Jak řekla jedna z demonstrantek: „Když odmítneme mezinárodní pomoc, zhroutí se stát hned. Když ji přijmeme, zhroutí se do 3 let.“ A co dělá? Jde demonstrovat. Tím toho vyřeší opravdu hodně! Anonymita davu poskytuje účinnou ochranu násilníkům a extrémistům. Doslova mě mrazí, když na oblečení demonstrantů, či na jejich praporech a vlajkách, vidím srp a kladivo. Symboly, které by měly už dávno ležet na smetišti dějin. Pod rouškou vyjádření nesouhlasu s vládou jdou a vymlátí sousedovi výlohu, dalšímu převrátí auto na střechu a pro jistotu vypálí televizní přenosový vůz. To jim určitě od dluhů pomůže. Určitě se jim pak bude lépe splácet. A určitě tím přilákají turisty, kteří by u nich mohli utrácet své peníze.
Řekové si žili nad poměry. Utráceli víc, než si byli schopni dovolit. Žili život na dluh. Ten už nejsou schopni splácet. Musí začít šetřit. Jiná možnost neexistuje. Kdyby začali šetřit dříve, nemuseli by se uskromňovat tak moc.
U nás je to podobné. Žijeme si nad poměry. Utrácíme víc, než na kolik máme. Žijeme na dluh. Zatím ho jsme schopni splácet. Jestli se ale k moci dostane Jiří Paroubek a začne realizovat své šílené předvolební sliby, skončíme jako Řecko.
Nechci, aby to u nás vypadalo jako v Řecku. Nechci s Paroubkem do Řecka. Nechci, aby Paroubek, opět jako na Czech Tecku, poslal policii na demonstranty a nechal mlátit tentokráte nejen mladé lidi. Společně tomu můžeme zabránit. Nikoliv mlácením dalšího ze soc. dem. ekonomických „géniů“, ale hlasováním ve volbách.
