Bojuji za vaše důchody! Billboardy s tímto heslem oblepila ČSSD celou republiku. Znovu si nemohu, trochu mimo téma, položit otázku, kde socialisté na tu svou miliardovou volební kampaň berou peníze. Kteráže státní či polostátní firma asi v poslední době přidělila zcela transparentně veřejnou zakázku na PR služby nejmenované PR agentuře milující ČSSD? Boj proti korupci bude určitě dalším z hesel Paroubka na billboard …
Ale zpět k tématu. Bojem za důchody myslí Paroubek a Sobotka jeden z předvolebních triků ČSSD, tzv. třináctý důchod, který vlastně žádným důchodem není, protože se jedná o jednorázové vyplacení 2400 Kč na důchodce. A ať se na mě důchodci nezlobí, ale v době krize jsou oni tou nejméně postiženou sociální skupinou. Jako jediní mají zajištěný pravidelný příjem, jehož reálná kupní síla v době krize, díky neinflačnímu prostředí, neklesla.
Chování sociálních demokratů a speciálně Paroubka se Sobotkou, kdy oba odmítají vzít na vědomí, že zemí prochází nějaká globální ekonomická krize a že stav veřejných financí je mizerný, mi někoho připomíná. Připomíná mi lékaře, který pacientovi diagnostikoval nádor na plicích a poté, co mu zabrala první chemoterapie, si s ním v ordinaci zapálil cigaretu. Proč taky z nějakého nádoru dělat vědu, že? Jak pacientova léčba pod dohledem takto „odpovědného“ doktora dopadla asi netřeba psát.
Přečetl jsem si deset bodů, které ČSSD jako recepty na boj s krizí v minulých dnech představila. A když k tomu přidám ten neodpovědný koktejl populismu, ješitnosti a blbosti, který ČSSD v těchto dnech předvádí ve sněmovně, potom si dovolím výsledek Paroubkova boje za naše (nikoliv jeho) důchody předvídat. Dnešní třicátníci a čtyřicátníci to budou mít s Jiřím Paroubkem jako s Viktorem Koženým. Ten nabízel v kuponové privatizaci jistotu desetinásobku a realitu všichni známe. Paroubek nabízí také jistotu, že právě dnešní třicátníci a čtyřicátníci mohou na důchod zapomenout úplně! Důchodový účet skončil v minulém roce poprvé ve své historii v třicetimiliardovém schodku. Jinými slovy: Poprvé jsme na důchody vybrali méně, než jsme vybrat potřebovali. A co na to ČSSD? Vše je v pohodě. Žádná opatření přijímat netřeba. Ba co více. Sekeru do důchodového účtu je třeba zatnout ještě hlouběji. Zákon zachování hmoty ale platí i pro Paroubka se Sobotkou …
A víte jaký rozdíl je mezi Koženým a Paroubkem? Koženému právě nový majitel „jeho“ sídla na Bahamách bourá střechu nad hlavou. Paroubek si ale ve svém důchodu bude nadále užívat nechutně opulentních buržoazních večeří s kaviárem, ústřicemi a šampaňským (abych použil jeho oblíbený slovník), v oblíbeném osmihvězdičkovém Hotelu Kempinski, kam se dostaví s manželkou Petrou v kožichu z perské Kočky, on sám v obleku z látky přivezené z Londýna a oba v botičkách od Diora. A k dobrému trávení jim Kateřina Brožová zazpívá sladkobolný song o tom, jak by všechny brilianty, co kdy dostala od svých odporně bohatých partnerů, vyměnila za chlapské obětí milovaného muže poté, co se vrátí z dvanáctihodinové šichty ve fabrice. Jirko, Slávku, Petro, fakt vám to baštím …
