Právě množstvím všelijakých nových dávek byla charakteristická ona tisková konference největší opoziční strany. Nejpozoruhodnější dávkou však byla dotace na dojíždění do zaměstnání. A to ve výši – teď se dobře držte – až 3 500 Kč měsíčně. Tato výše se však týká pouze těch z nás, kteří dojíždějí za prací do vzdálenosti vyšší než 600 km, což odpovídá přibližně vzdálenosti mezi Aší a Jablunkovem. Jen pro představu autem tuto vzdálenost ujedete za 7 hodin, pomocí MHD Vám to pak potrvá více než 10 hodin. A jen tak mimochodem vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem ČR je 490 km. Tento příspěvek tak je pro drtivou většinu z nás nedostupný.
Všichni se však můžeme těšit na minimální příspěvek ve výši 1 300 Kč, protože tento je určen pro každého, kdo dojíždí do 30 km. To znamená pro každého zaměstnaného občana, kterých je v současnosti dle údajů Českého statistického úřadu 4 941 300.
Nemohou nás však těšit dopady takovéhoto opatření na státní rozpočet. Ty činí v případě, že by každý využil minimální výši příspěvku, přibližně 77 mld. Kč ročně. Reálné dopady lze však odhadovat na přibližně 100 mld. Kč ročně. To jsou tedy náklady...
A výnosy? Dle Jiřího Paroubka má toto opatření vést ke snížení nezaměstnanosti. Jaký dopad však může mít na zaměstnanost zavedení příspěvků na dojíždění? Naprosto minimální a hlavně neadekvátní ceně. Jen pro srovnání rozpočet ministerstva školství na celý rok činí včetně platů učitelů necelých 135 mld. Kč. Dotace na dojíždění je nehospodárným rozhazováním v čase krize, které nikomu nepomůže a všem z nás uškodí.
Je přece správné zadlužit naše děti a děti našich dětí.
P. S. Ani na této tiskové konferenci neopomněl Jiří Paroubek sdělit, že nejohroženější skupinou jsou v době ekonomické krize důchodci. Na to lze říci snad jedině tolik, že ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou. O tomto socialistickém triku si můžete přečíst v mém prvním blogu.