Socialisté minulý týden přišli se svým plánem na vyvedení ČR z krize a ozdravení veřejných financí. Program jak je třeba brát „bohatým“ a firmám představily sociálně demokratické ekonomické mozky Paroubek, Sobotka a Havel – jak jinak – v luxusním hotelu. Prakticky ve stejný den zveřejnila ČSSD v bulvárním deníku dvoustranu svých ekonomických „pravd“. Ptát se v této souvislosti, kde socialisté berou na svou již dva roky nepřetržitě trvající mediální kampaň, která už musela stát několik set milionů korun, ani nemá smysl. Jen je třeba se usmívat, když nějaký sociální demokrat hovoří o boji s korupcí a chce šetřit na zprůhlednění veřejných zakázek…
Ale zpět k tématu. Finanční expert ČSSD Bohuslav Sobotka ve svém příspěvku v onom nejmenovaném periodiku hovoří o tom, jak ODS katastrofálně zadlužila zemi a jak je třeba zvednout daně bohatým a podnikům. Jako důkaz svých tvrzení o zadlužení země vládou Mirka Topolánka cituje čísla o vývoji schodku státního rozpočtu od roku 2007. A jako podporu pro další mantru ČSSD, tedy trestání úspěšných (zaměstnanců, živnostníků i firem) vysokými daněmi, používá za prvé stokrát opakovanou lež, že stejnou daň z příjmu platí jak bohatí tak chudí (abych použil skoro třídní terminologii používanou komunisty a socialisty) a za druhé další lež, že zdanění v Česku je jedno z nejnižších v EU. I žák základní školy si umí spočítat, že i při existenci rovné daně platí ti, kteří vydělávají více vyšší daně, než ti s menšími výdělky. A ve světle sociálních a zdravotních odvodů (daně svého druhu) tvrzení o nízkých daních bledne, jako křišťál v rukou Stanislava Grosse. Čili když vedle sebe položíme všechny odvody (daně, sociální a zdravotní pojištění), potom je faktické zdanění práce v ČR jedno z nejvyšších na světě (pohybuje se dle zdroje OECD mezi 43,4 a 46,1 %) a nové daně z dílny Paroubka a Sobotky by z ČR udělaly jasnou jedničku (50,8 až 52%).
K zadlužení země: Pane Sobotko, skokové růsty zadlužení zažívá naše země od doby, co v ní vládu v roce 1998 převzala ČSSD. A jestli v dobách premiéra Miloše Zemana šlo schodky státního rozpočtu ospravedlnit bojem z tehdy v České republice probíhající finanční krizí, potom Vámi navrhované rozpočtové schodky pro roky 2003 až 2006, kdy jste byl ministrem financí této země, jsou zločinem. Bylo to totiž období slušných růstů české ekonomiky, kdy měla odpovědná vláda a ministr financí šetřit na horší časy. A čísla? Zdroj MF ČR: Když v roce 1997 odcházela ODS od vlády, činil státní dluh ČR 173,1 mld. Kč. Když v roce 2002 končila vláda Miloše Zemana (ČSSD), činil státní dluh ČR 395,9 mld. Kč. A konečně Jiří Paroubek předával v roce 2006 zemi vládě Mirka Topolánka s dluhem ve výši 802,5 mld. Kč. Suma sumárum, ODS odevzdávala zemi ČSSD v roce 1998 se státním dluhem ve výši 173,1 mld. Kč. ČSSD odevzdávala zemi ODS v roce 2006 se státním dluhem ve výši astronomických 802,5 mld. Kč! A jen tak mimochodem, Bohuslav Sobotka sám zadlužil podle údajů MF za čtyři roky svého ministrování zemi o 362,7 miliardy Kč (rozpočtové schodky v letech 2003 až 2006). V letech vlád ČSSD žádná globální ekonomická krize nebyla! Myslím, že není třeba se divit současnému ministrovi financí Janotovi, když minulý týden v rozhovoru pro MF Dnes fakticky označil Sobotku za nejhoršího ministra financí od vzniku ČR.
Plán ČSSD zavést po volbách vyšší zdanění tzv. bohatých a firem by měl zvednout ze židle zaměstnance v dělnických profesích, střední management, či učitele a lékaře v privátních zařízeních. Ti tzv. bohatí a firmy, resp. jejich majitelé kupodivu zůstanou v klidu. Oni osobně daňové blouznění ekonomických „expertů“ ČSSD přežijí. Problém budou mít paradoxně sociální skupiny, z nichž se většinově rekrutuje elektorát ČSSD. Proč? Naprostá většina firem v naší zemi je privátních a má své majitele (fyzické či právnické osoby). Když ČSSD těmto „bohatým“ a firmám zvedne daně (a tím sníží jejich příjmy) a ještě si pohraje se stropy sociálního pojištění (jehož důsledkem bude zvýšení ceny práce), tak výsledkem bude propouštění a noví klienti úřadů práce. U jakých skupin zaměstnanců propouštění začne a kdo ekonomické plány ČSSD zaplatí snížením své životní úrovně, nechám na úsudku čtenářů. „Bohatí“ to ale nebudou. Ti své ekonomické aktivity přesunou do zahraničí a opět začnou daňově optimalizovat a možná na hloupé politice ČSSD ještě vydělají. Plán na ozdravení veřejných financí zvyšováním přímých daní se navíc ukazuje jako čilý populismus ve světle masivního propadu výběru dnešních nízkých (dle ČSSD) korporátních daní v roce 2009. Když podniky neplatí v době krize nízké daně, tak jsem zvědav, kdo je donutí platit zvýšené daně ala Sobotka. Pan Sobotka si možná myslí, že si firmy na daně našetří z nějakých náhrad …
Shrnu-li výše uvedené, potom radím v parlamentních volbách volit ČSSD každému, kdo věří, že člověk, který nikdy nepracoval (kromě politických funkcí), nikdy nepodnikal, nikdy nikoho nezaměstnal a v dobách konjunktury zadlužil zemi o hrozivých 363 mld. Kč, může důvěryhodně a kompetentně řešit ekonomické problémy této země. Ekonomické blouznění Bohuslava Sobotky je určitě dobré pro připravované volební galašarády ČSSD. Obávám se však, že naprosté většině občanů naší země nic pozitivního nepřinese.
